Prevence před civilizačními chorobami

Civilizačné ochorenia sú všeobecným názvom pre choroby, za ktorých rozvoj vďačíme civilizačnému pokroku. Ľudia sedia pred televízormi, v kanceláriách, pri jedle, pri počítači, v aute, vlastne takmer všade. A zabúdajú sa hýbať.

Čo však, samozrejme, nie je jediný dôvod vzniku civilizačných chorôb. Tým ďalším je rozhodne stres, doplnený o stravovanie v zariadeniach rýchleho občerstvenia a ďalšie faktory, ktoré nám príliš neprospievajú.

K typickým civilizačným chorobám patrí cukrovka, bolesť chrbta a hlavy, tuhnutie krčných svalov, obezita a všetky problémy s tým súvisiace a tiež rôzne psychosomatické a psychické ochorenia.

A keď už hovoríme o ochoreniach, mali by sme tiež našu pozornosť zamerať aj na zdravie. Zdravie je všeobecne definované ako stav úplného telesného, duševného a sociálneho blaha.

Zdraví teda nie ste, len preto, že momentálne nieste chorí. Odpovedzte si úprimne: kedy ste sa naposledy cítili úplne zdraví? Väčšina ľudí možno odpovie, že v detstve. A niektorí ani vtedy.

Príčiny vzniku

Niečo o príčinách vzniku civilizačných ochorení sme si už naznačili vyššie, no jedným z faktorov, ktoré vznik chorôb ľudstva ovplyvňujú asi najviac, je spomínaný stres. Stres je prirodzenou reakciou ľudského tela na nejaký podnet, ktorý telo a mozog vyhodnotí ako výstrahu či nebezpečenstvo.

Lenže na niektoré stresory, teda tieto podnety, nie je možné reagovať útekom ani útokom (čo sú bežné reakcie), a tak sa stres v tele hromadí a časom sa môže prejaviť určitou psychosomatickou chorobou.

A preto je práve stres v mnohých prípadoch problémom číslo jeden.

Civilizačným, teda tým bežným ochorením dnešného človeka, napomáhajú aj rôzne závislosti. Samozrejme tu obrovskú úlohu stále hrajú drogy, ale tie sú minimálne v euro-americkom kontexte skôr podružné.

Ľudia sú stále častejšie závislí od internetu, televízie, médií, smartfónov a ďalších výdobytkov modernej doby. Zvlášť tí, ktorí žijú sami, majú tendenciu nahrádzať internetom či televízorom vzťahy. No samozrejme ich to podvedome stresuje (a už sme zase pri tom strese).

Veľa mladých ľudí presedí veľa času na sociálnych sieťach, ktorým však čoraz viac prepadajú tiež príslušníci starších generácií.

Už len to vysedávanie samo o sebe je problém, nehovoriac o kvante netriedených informácií, ktoré sa k nám takto dostávajú. Aj počítačové hry – napriek tomu, že mnohé môžu mať aj edukačný charakter – často prinášajú viac škody ako úžitku.

Dôležitou príčinou moderných chorôb je aj rozvoj rizikových pracovísk. Okrem kancelárií, v ktorých sa okrem vyššie spomenutých problémov dobre darí napríklad aj vzniku alergií, sú to trebárs miesta s prašným prostredím či vodičské povolania.

Počet pracovníkov pôsobiacich v rizikových prostrediach neustále rastie (najmä tých kancelárskych), a tak sa nieje čo čudovať, že rastie aj podiel tých, u ktorých sa niekedy prejaví niektoré z civilizačných ochorení.

Dokonca sa dá povedať, že ľudia bez prejavov civilizačných ochorení sú dnes skôr výnimkou.

Prevencia

Ak hovoríme o prevencii, máme na mysli úplnú či aspoň čiastočnú elimináciu príčin vzniku moderných ochorení. Ak ste sa našli v predchádzajúcom odseku a máte vôľu zmeniť svoje povolanie o niečo zdravším smerom, potom gratulujeme. Poobzerajte sa preto po novej práci, ktorá vás bude napĺňať a zároveň nebude dennodenne stresovať.

Veľa ľudí však túto vôľu nemá – v horšom prípade ani možnosť – a tak je potrebné náročné povolanie vykompenzovať inými činnosťami.

Dôležitou prevenciou proti dnes tak bežným chorobám je šport. V zdravom tele zdravý duch, ako sa hovorí. Áno, šport má veľmi pozitívny vplyv na fyzický aj psychický stav tela.

Pri športe sa vyplavujú „hormóny šťastia“, ako sa hovorí sérotonínu, endorfínom, dopamínu a oxytocínu. Pod pojmom šport si nemusíme predstaviť vrcholový výkon založený na piatich tréningoch týždenne. Pokojne stačí 30 minútová prechádzka v okolí obydlia, kde bývame.

Ak ste typ človeka ktorý rád prekonáva limity, je vhodné nastaviť si počet krokov, ktorý denne chceme prekonať. Na začiatok bude 5 000 úplne postačujúcich a postupným zvyšovaním napríklad na týždennej báze o 500 krokov sa vieme dopracovať k odporúčanej 10 tisícke.

Samozřejmě mezi aktivity můžeme zařadit i běh, plavání, kolo, turistiku – podle osobních preferencí. Dokonce ani to však nemusíme, pokud máme možnost pracovat rukama. Fyzická práce (pokud jí není příliš) je skvělou protiváhou kancelářské práce u počítače. Máte zahradu? Skvělé, jaro je ideální čas na její plánování a předělávání.

Už jen proces plánování vám pomůže nakopnout hladinu hormonů štěstí. A co potom samotná práce! Nebojte se ušpinit a zpotit, večer budete usínat jako miminko. Pokud zahradu nemáte a máte možnost si ji alespoň pronajmout, když už ne přímo koupit, udělejte to.

Dále zde máme různé domácí práce. Úklid domácnosti přináší nejen dobrý pocit z vykonané práce, ale i větší pořádek ve vašem okolí. Jakmile budete mít pořádek kolem sebe, začne se vytvářet pořádek i ve vašem nitru.

Nebo co tak se pustit do rekonstrukce? Skvělým relaxem je například odstranění staré omítky. Nezapomeňte však používat ochranné pomůcky, ať si nepřivodíte nějaké zranění!

Škodí nám i volné radikály

Volné radikály jako reaktivní formy kyslíku a reaktivní formy dusíku vytváří naše tělo různými endogenními procesy.

Vznikají například i při cvičení, nebo jako odpověď imunitního systému na zánět v organismu, ale také vystavením různým fyzikálně-chemickým podmínkám apod. Tvorbu volných radikálů ovlivňujeme také my sami, ale i prostředí, ve kterém žijeme.

Pro správnou fyziologickou funkci je nezbytná rovnováha mezi volnými radikály a antioxidanty. Pokud volné radikály přemohou schopnost těla je regulovat, nastane stav známý jako oxidační stres.

Volné radikály pak nepříznivě ovlivňují lipidy, bílkoviny a DNA a ovlivňují propuknutí civilizačních chorob. Proto příjem antioxidantů například ve formě tablet RoseGuard může pomoci při zvládání oxidačního stresu.

Pomůže i digitální detox

A nakonec bychom si měli říct ještě něco o závislostech. Velmi prospěšné může být, když se pustíte do digitálního a informačního detoxu!

Klidně stačí, když přestaneme ve velkém hltat informace a pečlivě si začneme vybírat, co budeme číst. Jsou portály, které pravidelně navštěvujeme, skutečně tak výživné pro naši duši, jak se tváří?

Pokud už to není možné v práci, pak minimálně ve volném čase zkusme omezit sezení u počítače. A pořádně zredukovat čas strávený před obrazovkou televize.

Pokud vás nadměrně zatěžují různé informace, filtrujte si zprávy, které se k vám dostanou. Neberte všechno jako objektivní pravdu a nad informacemi z médií kriticky přemýšlejte a klidně je zpochybňujte a ověřujte.

Také filtrujte to, čím se „krmíte“ na sociálních sítích. Při online komunikaci přemýšlejte, zda jde o důležitou debatu nebo jen prázdné mrhání časem. Všechno toto raději nahraďte knihou nebo společenskou hrou s členy své domácnosti.

Socializace živě prospívá vztahům i našemu zdraví mnohem více než komunikace zprostředkovaná přes chatovací aplikace.